Nebojte se být kreativní a tvořte si svůj život podle sebe.

Leila Kelifová
2. 2. 2019
Minut čtení: 3

Nedávno jsme doma našli dopis, od mé mámy babičce.

Bylo v něm jak pořád venku ve 2 letech lítám bosa, bez oblečení. Nebylo zrovna teplo, pršelo, ale mne to dle dopisu nevadilo.

V dopise stálo, že jsem neposlouchala mámu, i když mi vynadala a dala na zadek.

Abych tehdy potěšila mámu, tak místo věčného chození bosa jsem si vzala alespoň jednu bačkoru a chodila všude polobosá. A teď si zpětně říkám, že vlastně bylo hezké, že jsem mámu neposlechla, když jsem chtěla úplně něco jiného.

Nebo na střední škole informačních technologií, kde jsem jako maturitní práci dělala přestavbu rodinného domu, návrh stolu a interiéru učebny. Víte, co je vše potřeba na přípravu takového interiéru?

Ani jsem nevěděla jak to udělám, kóty a zaměření našeho domu jsem dělala poprvé. A světe div se, i když jsem si to celé dělala podle sebe, dost mimo osnovy toho co se mělo brát za maturitní práci, tak jsem jí měla za výbornou.

Díky tomu, že jsem ne že se nebála, ale ani netušila, že by to mohlo být těžké jsem se vydala úplně na jinou cestu a posouvala se dále.

A nikdo se na nic neptal, protože drobnou součástí toho byl návrh zabezpečení celého domu elektronickými čidly.

A tím vám chci říci, aby jste se nebáli být kreativní a dělali si svoje věci, podle sebe, a třeba šli úplně jinou cestou než všichni ostatní, budete totiž mít nakonec lepší výsledky a budete mnohem spokojenější s vaším výsledkem!!

Můžete si najít svoji cestu v čemkoliv, a udělat si vše krásnější. Třeba začít malovat jen tím, že budete jen dělat jednoduché linky tlustým fixem, nebo jenom puntíky řazené za sebou. Hrát si a nebýt na sebe příliž přísní, a vzdát se představ, že to musí nějak vypadat. Prostě jenom začít. Zkuste to :)

Když jsem začala malovat, chtěla jsem mít vše přesně podle fotky, nebo modelu, který jsem malovala. Také to učí všude na kurzech, když máš tuhle ruku větší, tak je to ošklivé.

Kvůli podobným "radám" jsem jednou po kurzu malování v Praze přestala malovat na půl roku s myšlenkami, že bych měla dělat něco jiného, že tohle mi zas až tolik nejde a také jsem byla dost naštvaná, protože to co jsme malovala bylo pro vyučujícího "nebylo dost dobré". I když mě to bavilo, tak to bylo špatně.

Pár let poté jsem si začala malovat jen tak spirálky, inspirovala jsem se touto umělkyní a začala malovat si svoje obrázky. A začalo mě to bavit! Přitom jsem cítila krásný vnitřní klid. Protože když malujete linky tenkou fixkou, musíte být klidní a soustředit se.

Zároveň jsem pozorovala, že často začnu a nemám ani představu o tom, co kreslím, jak to bude vypadat, až skončím, nebo co vlastně bude na tom obraze. Většinou to zjistím až postupně spolu s tím když si říkám, kde na papíře by bylo hezké udělat linku, vlnovku, oči nebo úsměv.

Zpětně se na kresby ani nedívám a teď jsem se i zamyslela a asi ani nevím, kde mám uložený originál kresby kterou vidíte níže. :D

Ale velmi mě baví cítit tu radost a klid zárověň a když se to spojí s pěknou hudbou tak se ten zážitek celý umocní!

Kreslím i maluji i různé obrazy, a tyto jednoduché mám tehdy, když mám chuť malovat, ale vím, že na to mám třeba jenom 5-10 minut a také pokuď chci mít obrázek rychle hotový, abych se na něj mohla podívat a hned začít kreslit další.

*TIP *

Mimochodem tento způsob kreslení "pětiminutovek", vám velmi vylepší zručnost v držení pera (ač se to zdá být banální), a posune na jinou úroveň vaše kresby.

Velmi to pomáhá také pokud svoje skicy, ať už nábytku, nebo lidské postavy chcete mít profesionálnější s lepším výsledkem.

Protože ať už namalujete třeba jen hrníček, je vidět velký rozdíl v tom, když máte ruku vytrénovanou krátkými tahy a rychlými skici, než když se vám linky vlní a ruka třese při tažení pera po papíře.

Mám pár známých, kteří mi poté co jsem jim oznámila, že mi začali klienti platit za moje malby sdělili, že kdysi také malovali, nebo, že by se jim také líbilo malovat.

Ale pocit, že to musí nějak vypadat, že to musí být moderní, že to musí být přesný, originální, nádherný, ... nebo jen myšlenka, že "JÁ na to přeci nemám! Protože ona maluje tak hezky a toho já nikdy nedosáhnu, protože to prostě neumím!!! " je odradí dříve, než si k tomu sednou.

Tak pokud jste jedním z těch lidí, kteří by chtěli něco zkusit a máte pocit, že "Teď na to není čas." tak začněte. Protože, ten správný čas nikdy nepřijde, ale to vy si ho určíte a vytvoříte sami pro sebe.

Tak neseďte na zadku a šup do toho!